Bleskovka

Z technických důvodů bude příští týden v úterý 21. září 2021 po celý den UZAVŘENA VÝDEJNA REZIDENTNÍHO PARKOVÁNÍ v ulici Křivoklátská 285. Zdroj: Letňany

IC mládeže

ChlapecLinka bezpečí (LB) přijala v roce 2012 celkem 238183 hovorů. Počet tematických hovorů se oproti loňsku zvýšil o 14%, spolu s tím roste i počet hodin, které věnujeme práci s klienty. V případě E-mailové poradny LB a Chatu LB se počet dotazů každý rok zvyšuje, stejně tomu bylo i v roce 2012.

Na E-mailovou poradnu LB přišlo 887 dotazů, v rámci kterých se řešilo 932 problémů a na Chatu LB jsme během roku zaznamenali 752 kontaktů, v rámci kterých jsme s dětmi řešili 882 problémů. Co se týče online služeb, tak nezaznamenáváme téměř žádné testovací hovory, jak tomu bývá na telefonní lince.

„Mezi čtyři témata, u kterých je patrný nárůst, patří strach, osamělost, sebevražedné tendence a problémy spojené se sexuálním vyzráváním. Také proto chystá Sdružení Linka bezpečí v roce 2013 vydání další odborné publikace, tentokrát na téma Děti a jejich sexualita,“ říká Richard Schinko, ředitel Sdružení Linka bezpečí.

Číst dál: Rok 2012 na Lince bezpečí
Díky projektu Roma mentor si děti v Kladně vytvořily vlastní školní časopis „Školopis“ a seznamovaly se s romskými umělci. Projekt „Romský mentor“ byl na kladenské Základní škole Pařížská uveden v život 20.října 2012.
Díky projektu Roma mentor si děti v Kladně vytvořily vlastní školní časopis „Školopis“ a seznamovaly se s romskými umělci. Projekt „Romský mentor“ byl na kladenské Základní škole Pařížská uveden v život 20.října 2011.Skupinu tvořilo pod vedením učitelky Julie Kitanovské a mentora Patrika Bangy patnáct žáků ze sedmých a osmých ročníků, přičemž osm žáků bylo z řad majoritní společnosti a sedm žáků z romského etnika. Náplň aktivit směřovala díky profesnímu zaměření mentora k žurnalistické práci. Přes počáteční obavy, že by toto téma žáky nemuselo zaujmout, se projekt rozjel bez potíží a děti se do zadávaných aktivit zapojovaly s nadšením.Hlavními prvky setkávání kladenské skupinky s mentorem Patrikem Bangou byla tudíž snaha o mediální rozvoj dětí, posilování sociálních kompetencí a kreativity stejně jako podpora sebereflexe a seznámení s omskou kulturou.Už během prvního setkání byly děti uvedené do prostředí médií a novinářské praxe. Své žurnalistických dovednosti si postupem času prohlubovaly a prakticky zkoušely.V rámci projektu měly děti možnost se setkat s různými zajímavými osobnostmi. Diskutovaly například s romským spisovatelem Deziderem Bangou nebo známým romským zpěvákem Gypsy.cz, se kterým děti udělaly rozhovor, a proběhla diskuze na téma, co si děti myslí o své budoucnosti.Děti se v první polovině školního roku vydaly také na exkurzy, a to do Národního technického muzea v Praze, kde si prošly tiskařskou a fotografickou dílnu.Mezitím ale soustavně probíhala také práce na vlastních článcích a obrázcích do připravovaného časopisu, který si děti nazvaly „Školopis“. Nakonec se ho vytisklo 35 kusů a žáci ho rozdávali v jednotlivých třídách své školy.Důležitým přínosem projektu tak, jak ho vidí Patrik Banga a Julie Kitanovská, je tedy skutečnost, že děti začaly s chutí psát, naučily se své názory sdělovat písemně a vytvořily si sami na sebe kladný názor.
Do druhé poloviny školního roku musela ale skupinka naneštěstí nastoupit bez Patrika Bangy, který se kvůli zdravotním potížím nemohl do projektu dál aktivně zapojovat. Julie Kitanovská se coby romská pedagožka s dlouholetými zkušenostmi a zájmem o výtvarné umění tedy zhostila role mentorky a zaměření aktivit přeorientovala na výtvarnou činnost.S dětmi procházela jednotlivé výtvarné techniky a seznamovala je s pracemi romských umělců. Ze svých děl pak připravily na závěrečné vystoupení, které proběhlo 14.června v Praze, výstavku a prezentovaly svůj časopis.Na úplný závěr školního roku se pak skupinka vydala na výstavu origami do Vlastivědného muzea v Kladně. Děti si prošly i části muzea věnované historii regionu a vyzkoušely si sami složit z papíru například labuť.
Projekt do České republiky přinesla Open Society Foundations v rámci Programu umění a kultura Budapešť, která jej plně financuje. Projekt probíhá v rámci Dekády romské inkluze. V Česku je projekt od roku 2011 a je realizován občanským sdružením ROMEA.
Další informace o projektu i sdružení ROMEA najdete na webových stránkách sdružení či na Fa
Zdroj: NICM

Od února do prosince roku 2013 se mohou posluchači Českého rozhlasu – Radia Wave v pravidelných měsíčních intervalech seznámit s činností Sdružení Linka bezpečí a dozvědět se tak více o aktuálních tíživých tématech, s nimiž se děti a mladiství na Linku bezpečí obracejí. Celoroční spolupráce Radia Wave a Linky bezpečí bude probíhat od února do prosince 2013, kdy se vždy jednou za měsíc v pořadu Diagnóza F budou moci posluchači setkávat s tématy, kterými se Linka bezpečí zabývá. I hosté, kteří do studia zavítají u příležitosti těchto témat, budou přicházet právě z řad terapeutů Linky bezpečí.
Číst dál: Linka bezpečí na vlnách Radia Wave

Žádost o kompostéry na bioodpad

komposterHlavní město Praha v zastoupení Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, se rozhodlo využít 68. výzvu Operačního programu životní prostředí a podat žádost ve věci nákupu kompostérů.Hlavní město Praha v zastoupení Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, se rozhodlo využít 68. výzvu Operačního programu životní prostředí a podat žádost ve věci nákupu kompostérů. V rámci projektového záměru se předpokládá nákup asi 2000 ks. Tento počet je pouze orientační, prioritou je poskytnutí kompostéru s předpokládaným objemem 800 až 1400 litrů (podle toho, zda bude jednokomorový nebo dvoukomorový) s kvalitativními znaky, které umožní kvalitně kompostovat. Žádost bude pro město zpracovávat společnost ISES, kontaktní osoba: Mgr. Jitka Kluzová.

V rámci projektového záměru je třeba zjistit závazný zájem konkrétních žadatelů, kteří vyplní internetový formulář s žádostí o kompostér http://www.odpadovecentrum.cz/zadost-o-komposter V rámci formuláře je vždy nutné vybrat: Adresa umístění kompostéru: „Hlavní město Praha – průzkum zájmu“

O kompostéry může žádat kdokoliv z fyzických osob (občanů), kterým vzniká rostlinný bioodpad, a mají možnost umístit kompostér na vhodném místě. Např. rodinný dům se zahradou, bytová jednotka s předzahrádkou v bytovém domě, apod. Pokud se jedná o zájem SVJ nebo bytových domů je potřeba, aby kompostér byl napsán na konkrétního člověka (tzn. ne na SVJ nebo BD).

Možnost registrace bude do naplnění počtu žádaných kompostérů. V případě zájmu proto žádost vyplňte, co možná nejdříve.

Zdroj: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy