Princip, na kterém byly založeny útoky z 11. září, už se v minulosti objevil tolikrát, že už bychom si mohli uvědomit jednu klíčovou skutečnost. Podobné události se jen zřídkakdy odehrály tak, jak byly posléze prezentovány veřejnosti. Bohužel je velké množství lidí dosud přesvědčeno o opaku a neváhá kvůli tomu souhlasit s omezením vlastní svobody. Ne, nebudu vás přesvědčovat o tom, že 11. září 2001 proběhlo jinak, než jak nám tvrdí mainstreamová média. Ti, kdo těmto médiím naivně věří, si stejně nikdy nepřipustí, že by na těch ,,hloupých konspiračních teoriích“ mohlo být něco pravdy, a ti, kdo mají otevřenou mysl, si patřičné informace dokáží najít sami. V tomto článku chci pouze poukázat na jednu zásadní skutečnost.

 

 

Dosavadní ZoSO vytváří občanským sdružením více než chatrný právní základ.[2] Chybí v něm nejenom podpůrná ustanovení pro jejich vnitřní organizaci, základní vymezení členských práv či zásady jejich správy, ale také ustanovení, která by zajišťovala alespoň minimální míru transparentnosti. Namísto běžného veřejného rejstříku (jako je např. obchodní rejstřík) jsou tak občanská sdružení zapisována do v podstatě obskurního seznamu občanských sdružení, ve kterém jsou veřejnosti k dispozici jen zcela minimální informace.[3] Celkově se tak občanská sdružení ocitají na hranici právního vakua, které výrazným způsobem snižuje právní jistotu všech osob, které se kolem nich pohybují.  NOZ se spolu s dalšími předpisy (zejm. zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob; „ZoVR“[4]) snaží tyto nedostatky napravit, což s sebou pochopitelně přináší i vyšší nároky na rozsah právní úpravy. Namísto dosavadních 22 paragrafů ZoSO tak bude nutné od 1. 1. 2014 hledat právní úpravu spolků mezi §§ 214 – 302 NOZ.[5] Doplňkově (tj. subsidiárně) bude navíc třeba využívat i obecná ustanovení o právnických osobách (§§ 118 – 209) a korporacích (§§ 210 – 213).[6] Systematika NOZ je totiž stavěna důsledně na principu od obecného ke konkrétnímu. V rámci spolkové části jsou tak uvedena pouze ta ustanovení, která je odlišují od institutů (z hlediska obecnosti) jim nadřazených. Pokud v ní tedy např. nelze nalézt ustanovení o výkonu funkce statutárního orgánu, je třeba aplikovat ustanovení o péči řádného hospodáře (§ 159) stanovené obecně pro všechny právnické osoby. 

 

Některé výroky poslanců už zlidověly. Například když Miroslav Kalousek děkuje poslanci Plocovi, že mu vysvětlil, "co je to ten rátink". Poslanci ale od roku 2010, kdy sněmovna vznikla, perlili vícekrát. Server IHNED.cz sestavil u příležitosti rozpuštění dolní komory přehled deseti nejvtipnějších výroků: