Přinášíme  článek o  proběhlém dopravním pekle v Letňanech, názor naší radnice je ale jiný, zatímco Stanislav Nekolný, MBA, zastupitel a člen Výboru pro sport a volný čas hl. m. Prahy a radní MČ Praha 18, to svádí především na pražský magistrát s tím, že městská část vlastně nic nezanedbala. Časopis  Čtvrťák se touto dopravní situací podrobně zabýval a ve spolupráci s odborníky udělal svojí vlastní analýzu. Z pohledu spolku Zdravé Letňany je pravda spíše na straně Čtvrťáku a alibistický článek, které vydala radnice na svém webu je spíše zavádějící. Článek najdete ZDE

Zdravé Letňany z. s.

Jak vypadalo dopravní peklo? Zajeďte se podívat do Letňan!   ( časopis Čtvrťák)

Dopravní situace se na Praze 18 a v jejím okolí změnila od počátku září v past, ze které není úniku. Řidiči jsou zde lapení v pravidelných zácpách a často zde doprava přímo kolabuje. Zajímalo nás, proč tato situace nastala a zda se jí dalo nějak předejít.

 Kolaps v Letňanech a zčásti také v Čakovicích nezpůsobila nějaká živelní katastrofa ani náhodný sled událostí, ale souběh předem naplánovaných oprav a rekonstrukcí. K dlouhodobé uzavírce Kostelecké ulice se totiž připojilo budování nových autobusových zastávek (Fryčovická, Dobratická, Tupolevova) v ulici Tupolevova a oprava povrchu Veselské ulice. Asi se nelze divit, že oprava tří hlavních ulic najednou způsobila v dané lokalitě dopravní zácpy. Například v Tupolevově ulici znamenalo každé zastavení autobusu na provizorní zastávce stopku pro auta jedoucí ve stejném směru, přičemž autobusová doprava je tady tak hustá, že se za autobusy logicky tvořily dlouhé kolony aut. Poslední zhoršení již tak dost napjaté situace přišlo 6. září, kdy začala další etapa stavebních prací v ulici Veselská. Ty mají v úseku kruhový objezd Tupolevova – nájezdy na komunikaci Cínovecká probíhat až do konce října a brání například autům, která jedou směrem od Obchodního centra Letňany na Veselskou, vůbec odbočit.

Udělala radnice dost? Zastupitelé vidí viníky jinde.

 Na letňanskou radnici se snáší kritika, podle níž nezajistila lepší koordinaci prací v Tupolevově a Veselské ulici a podcenila komunikaci s občany. Kritici tvrdí, že ke zlepšení automobilové dopravy v Tupolevově ulici mohl přispět například dočasný zákaz průjezdu, který by odtud odklonil auta, která jen projíždějí do centra Prahy. Rovněž zde měla být již od začátku prací v ulici zachována nynější možnost objíždět autobusy a vůbec se tu neměly objevit betonové bloky, které v tom motoristům původně bránily. Radní pro dopravu a s ním i celé zastupitelstvo měli zabránit tomu, aby se výše zmíněné opravy odehrávaly současně, a vyjednat lépe sladěný harmonogram prací.

 Městská část Praha 18 se na radničním webu hájí tím, že na opravy a uzavírku upozorňovala opakovaně a s předstihem na facebookové stránce Naše Letňany a že také opakovaně poukazovala na nešťastné načasování a koordinaci akcí. S vedením Technické správy komunikací (TSK) jednal radní pro dopravu Stanislav Nekolný, který se odvolává na to, že ze své pozice udělal maximum možného, protože městská část nevlastní komunikace, kterých se opravy týkají, není zadavatelem stavebních prací ani se nepodílí na jejich financování, a nemá proto v tomto ohledu žádnou rozhodovací pravomoc. Za viníka problémů označuje proto radnice hlavní město Prahu a TSK. Ne všichni na radnici Prahy 18 však mají takto jednoznačný názor. Například opoziční zastupitel Zbyněk Walter kritizuje, že letňanští radní se klidně fotografují u úspěšných staveb realizovaných hlavním městem Prahou, ale když dojde na problémy, přehazují vinu na pražský magistrát. Letňanský úřad navíc sám povolil uzavírku Kostelecké ulice.

Podle TSK si doprava musí sednout

 Když doprava v září zkolabovala, sešla se pracovní skupina, v níž měl zastoupení pražský magistrát, TSK, policie i zhotovitelé staveb, nechyběli v ní ani starosta Čakovic, Miškovic a Třeboradic a letňanský radní pro dopravu. Na základě této schůzky následně došlo ke zprůjezdnění jednoho jízdního pruhu z OC Letňany směrem k D8 a odstranění betonových bloků ze středu Tupolevovy ulice. Na facebookové stránce TSK se objevila zpráva označující jako hlavní příčiny kolapsu velkou kumulaci motoristů dojíždějících do Prahy a parkujících svá vozidla v OC Letňany, poruchu semaforu a také neukázněnost motoristů, kteří blokovali výjezd z OC. Není divu, že se podobné zdůvodnění setkalo s velice emotivními komentáři.

 Ptali jsme se i na Magistrátu hlavního města Prahy, tady ale na naše otázky k dopravní situaci v Letňanech a Čakovicích neodpověděli a odkázali nás na TSK. Podle její tiskové mluvčí Barbory Liškové byly větší dopravní problémy otázkou prvních dnů, kdy oprava ve Veselské ulici začala. Podle tiskové mluvčí si doprava vždycky musí nejdříve sednout, a pokud se pak vyskytnou potíže, situace se řeší a přijímají se další opatření, což se prý v Letňanech stalo.

Nezávislý odborník: O uzavírkách je třeba přemýšlet komplexně

 O pohled na situaci jsme nakonec požádali nezávislého odborníka Zdeňka Lokaje z Ústavu aplikované informatiky v dopravě působícího na Fakultě dopravní ČVUT. Ten vidí rezervy při řešení uzavírek a oprav komunikací na území Prahy především v jejich koordinaci mezi jednotlivými vlastníky komunikací a investory. „Některé komunikace totiž spravují městské části, další má v gesci magistrát a dálnice a silnice I. třídy spravuje stát. Do toho vstupují další investoři, jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy, vlastníci inženýrských sítí (plyn, voda, elektřina) a tak bych mohl pokračovat,“ popisuje Zdeněk Lokaj.

 Podle něj by pomohlo, kdyby se lépe hodnotily dopady uzavírky na plynulost provozu i na objízdné trasy. „Není možné řešit uzavírky pouze v rámci jedné městské části, je potřeba uvažovat Prahu jako širší celek a vše řešit komplexním pohledem. Nicméně je nutno si uvědomit, že Praha je geograficky členitá, s velkým množstvím úzkých hrdel, takže v některých místech neexistují odpovídající objízdné trasy, které by dokázaly v případě komplikací či dopravních omezení pojmout veškerou dopravu,“ vysvětluje Lokaj s tím, že je nutné zapracovat i na lepším informování řidičů, aby včas věděli o uzavírkách, dopravních komplikacích a objízdných trasách. Ostatně právě i špatné a nedostatečné dopravní značení je to, na co si ve facebookových diskusích řidičky a řidiči v souvislosti s letňanským dopravním kolapsem také stěžovali. „Praha musí zapracovat na větším využívání moderních technologií, pomocí kterých je možné k řidičům aktuální informace dostat,“ doporučuje na závěr Zdeněk Lokaj.

Převzato z časopisu Čtvrťák

Hasičům nejvíc pomůžete, když nebudete parkovat, kde nemáte

Jestli existuje jedna věc, kterou nám celý svět závidí, je to systém jednotek sborů dobrovolných hasičů. Požární ochranu a prevenci, výchovu mládeže a kulturní činnost zastávají v obcích, městech i v městských částech. Letňany nejsou výjimkou. O fungování zdejšího sboru dobrovolných hasičů jsme si povídali s Karlem Slavatou, mužem, který stojí v jeho čele.

Tradice letňanského sboru sahá více než století do minulosti. Připomínáte si někdy tuhle bohatou historii?

Připomínáme si ji a dbáme o ni vlastně pořád. Náš sbor byl založen v roce 1895, když v Čakovicích hořel velký cukrovar a pár měsíců poté obytná stavení v Letňanech, takže se obec rozhodla ustavit stálé hasičské družstvo. Od té doby fungujeme bez přerušení, i když v 90. letech minulého století hrozil sboru zánik.

Odkud obvykle pocházeli členové vašeho sboru?

Tradičně byli našimi členy lidé, kteří pracovali v letňanských fabrikách. Po revoluci se začala výroba v Letově a v Avii utlumovat, lidé začali podnikat a také se hodně starat o peníze. Naštěstí se nám podařilo tu dobu přečkat a tradici, která trvá už 125 let, v Letňanech udržet.

Lidé si často neuvědomují, že dobrovolní hasiči jsou opravdu dobrovolní a že za služby neberou žádnou odměnu.

To máte pravdu, často se setkáváme s domněnkou, že jsme zaměstnanci radnice. My přitom všichni chodíme normálně do práce a služby držíme ve svém volném čase.

Proč to tedy vlastně děláte?

Já vždycky říkám, že každý dělá něco. Někdo se chodí ve volném čase potápět, někdo leze na skály, no a my si hrajeme na hasiče (směje se).

Ve vašem případě bych zrovna o hře nemluvil, protože jste členem zásahového družstva. Mohl byste nezasvěceným vysvětlit, jak jsou dobrovolní hasiči organizovaní? Mám dojem, že se to obecně málo ví.

Fungujeme v podstatě ve dvou organizacích, které spolu úzce spolupracují. Jedna z nich je Sbor dobrovolných hasičů. To je příspěvková organizace, lidé nás občas – celkem správně – přirovnávají k zahrádkářům nebo včelařům. Sbor má na starosti preventivní činnosti, vzdělávání v požární ochraně, výchovu mládeže, pořádání různých společenských a kulturních akcí v obci. Druhá je Jednotka požární ochrany, kterou ze zákona zřizuje obec, v Praze tedy úřad městské části. Tvoří ji členové Sboru dobrovolných hasičů, kteří splňují stanovené požadavky a prošli školením, testy a mohou vyjíždět k zásahům.

Dobrovolní hasiči obecně spolupracují s profesionály, u vás to platí doslova, protože s jedním jejich družstvem sdílíte i zbrojnici.

Nepropojuje nás jen zbrojnice. Z hodně kluků, kteří u nás začínali před osmi deseti lety jako mladí hasiči, se stali hasiči profesionální. U nás ale dál stejně slouží ve volném čase.

Je mezi mládeží o členství ve sboru zájem?

Je, a dokonce poměrně velký. Jedním z důvodů může být, že základem naší veškeré činnosti je dobrovolnost, a protože to neděláme pro peníze, členství v kroužku Mladých hasičů přijde rodiče na několik stokorun ročně. Troufám si tvrdit, že žádný jiný kroužek za tyto peníze neseženete. V minulosti se nám proto občas stávalo, že k nám rodiče dávali děti jen kvůli ceně. Ony ale u nás dlouho nevydržely, protože o tak specifickou činnost musíte mít prostě zájem.

Dovedu si představit, že náplň činnosti Mladých hasičů může být pro někoho náročná, ale určitě se děti naučí spoustu užitečných věcí.

Je fakt, že rozsahem programu se pohybujeme od skauta až po, dejme tomu, atletiku. Děti u nás mají zajištěné tělesné aktivity, ale seznamují se i se zdravotnickými dovednostmi, učí se například základům topografie nebo třeba správnému chování v přírodě. Koho to chytne, může se věnovat přímo i požárnímu sportu. Tomu se v současnosti dostává velké pozornosti a provozuje se v podstatě už jako sport na vrcholové úrovni, pořádají se i mistrovství Evropy a světa. My tady v Letňanech máme také naši domácí soutěž hasičské všestrannosti nazvanou Letňanský železňák.

Jsou Letňany jako čtvrť z hlediska požární ochrany něčím specifické?

Zvláštnost Letňan vyplývala z působnosti velkých továren (Avia, Letov i Výzkumný ústav letectví), které zde fungovaly a měly své vlastní požární jednotky. Ty ale zanikly spolu s ukončením činnosti podniků. Areály jsou většinou prázdné nebo se používají jako sklady, což na jednu stranu riziko požáru snižuje, na druhou stranu se stává, že začne hořet uskladněný materiál.

Měl byste nějaké doporučení pro obyvatele Letňan a Čakovic týkající se požární ochrany? Nebo vzkaz, co vám, hasičům, dělá starosti?

Starosti nám dělá, stejně jako všem hasičům ve velkých městech, parkování. Míváme velké problémy se dostat na místo zásahu. Jen na průjezd potřebujeme volné tři metry – od toho se také odvíjí kampaň „Tři metry k životu“, která nedávno proběhla médii. Jenže i ty tři metry jsou dostatečné jen na průjezd. Auto má šířku 2,5 metru, takže nám na každé straně zbývá 25 centimetrů. Což je na manipulaci s technikou a vedení zásahu hodně málo.

Takže nejvíce by vám při zásazích pomohla větší ukázněnost obyvatel?

Asi ano, protože abychom mohli zasahovat, tak se musíme na místo v první řadě dostat včas. Samotné zásahy jsou ale každý jiný a nikdy nevíte, na jaký zásah vás operátor pošle. Od loňského března, kdy přišel covid-19, jsme minimálně jednou týdně drželi na žádost HZS Praha 24 hodin pohotovost na stanici a vyjížděli jsme společně s družstvem profesionálních hasičů i k zásahům, ke kterým se v Praze běžně nepodíváme. Například k dopravním nehodám.

Takže vás práce u hasičů stále dokáže něčím překvapit?

Já sám jsem za 20 let působení u letňanských „dobráků“ absolvoval několik set zásahů. Každý z nich byl jedinečný a z každého si odnesete jiný zážitek. Jsou ovšem události, které se vám zapíší do paměti trochu víc. Například povodně 2002, bouře Kyrill, několik velkých pražských požárů, třeba požár tržnice Sapa nebo požár Průmyslového paláce na výstavišti v Holešovicích. Může se ale i stát, že vyjíždíte na kouř z bytu v 11 hodin dopoledne. Napadne vás, že se bude jednat o spálené potraviny, a nakonec se z toho vyklube požár bytu v domě s pečovatelskou službou v Bohnicích, kdy jsme z objektu museli evakuovat mnoho starých lidí se sníženou pohyblivostí.

Odnesete si z hasičské praxe něco i do soukromého života?

Tím, jak se člověk setkává s velmi dramatickými situacemi, si časem získá určitý nadhled. Ne, že by mu nebezpečné situace zevšedněly, ale neztratí v nich hlavu a dovede si v nich poradit. To se, myslím, do praktického života velmi hodí.

 Zdroj: Čtvrťák

Ministerstvo financí vypsalo veřejnou zakázku na spolupráci při komplexní sanaci průmyslového areálu bývalého podniku Avia v pražských Letňanech.Ministerstvo vybere v tendru firmu, která bude v součinnosti se současným vlastníkem areálu, společností Odien Real Estate a.s., rozsáhlý a značně zchátralý pozemek čistit a revitalizovat. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jde o přeměnu jednoho z největších brownfieldů na území hlavního města, která Praze přinese užitek a rozvoj, ať už se soukromý vlastník bývalé Avie rozhodne pro výstavbu bytů, komerční využití prostoru nebo výsadbu zeleně. Podle veřejně dostupných informací by zde v budoucnu měla vyrůst kombinace rezidencí a komerčních provozů obklopených zelení. Vzhledem k velikosti území a plánovanému rozsahu prací půjde o jednu z největších ekologických zakázek v historii ČR. Práce by měly začít koncem tohoto roku a měly by pokračovat až do konce roku 2030.

Zdroj: Čtvrťák