Bleskovka

Střednědobý výhled rozpočtu MČ Praha 18 na období do roku 2029

Zde

 

Investiční akce

Obrázek4 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na konci roku 2021,   přesněji 1. prosince, byl Výboru pro územní rozvoj a plánování ZMČ PRAHA 18 představen záměr majitele pozemku společnosti JTH Letňany s.r.o., se sídlem v Krupské ulici 33/20 v Teplicích, na „nové“ využití volného prostoru vymezeného ulicemi Veselská, Strakova a Tupolevova. (dnes volný prostor u OCL, kde se pravidelně koná Drakiáda a jiné akce).

Záměrem firmy je využití lokality pro kombinaci bydlení a veřejné vybavenosti, parkové úpravy, vybudování míst pro relaxaci, sport a trávení volného času. Dohromady se jedná o soubor pozemků o celkové výměře 62.255 m2. Pro realizaci investičního záměru je ale nutné získat povolení změny územního plánu.

Potřeba změny územního vyplynula z podrobné analýzy území a potřeb obyvatelstva. Dnes je zde v rámci Územního plánu povolena pouze výstavba prodejního areálu (typu stavebniny či hobby market) - toto využití ale bude dle stavitele neúměrně dopravně zatěžovat ve špičkách celou lokalitu a příjezdové komunikace Veselská a Tupolevova.

Proto tento nový letňanský investor, kterému je zájem občana nade vše, dospěl k názoru, že je nutné změnit ÚP a tím dojít k optimálnímu využití této lokality pro kombinaci bydlení a veřejné vybavenosti. To vše v kombinaci s parkovou úpravou neudržované pláně pro relaxaci, sport a trávení volného času rodin s dětmi i dalších obyvatel přilehlého sídliště. Součástí záměru společnosti jsou i „uvažované“ investice do krásné parkové úpravy s vodními prvky a veřejným dětským hřištěm a to hned na 3 hektarech pozemku podél Tupolevovy.

Obrázek5

 Nový investor počítá i s dobudováním cyklostezky - propojkou mezi cyklostezkou končící v sídlišti. Dále slibuje, že tato oblast zeleně volně naváže na parkovou úpravu u OC Letňany, bude pokračovat přes Veselskou směrem ke Globusu Čakovice. Investor věří, že prodloužením parkové úpravy přispěje k "povýšení" ulice Tupolevova na "městskou třídu - boulevard";

Dále investor zmiňuje, že v rámci výstavby „uvažuje“ o umístění prostoru VV (veřejná vybavenost), který nabídne k využití pro potřeby MČ Praha – Letňany. Zde by mohl vyrůst třeba společenský sál se zázemím, služebny městské policie, ordinace lékařů apod. Nakonec investor sděluje, že část bytových jednotek v osobním vlastnictví ve 4, 6, 10 až 12-ti podlažních bytových domech bude využita pro nájemní bydlení. (což nám investor vlastně neříká ni nového, protože každý ví, že mnoho občanů si byty kupuje do OV jako investici a pak je pronajímá.)

Je moc hezké, že nový investor tak myslí na letňanské občany i když mě dost zaráží formulace   “uvažované investice“ vložené ve presentace záměrů, která byla presentována občanům. Proč nepoužil výraz „postavím“, „zhotovím“ či podobný, který k něčemu zavazuje? Vždyť čeština zná spoustu naprosto jasných vyjádření, ale uvažuje……………?  

Když někdo jenom uvažuje, tak se k ničemu nezavazuje. Zdá se tedy, že se opět naplňuje krásné české přísloví, že když ptáčka lapají pěkně mu zpívají. V tomto případě se v materiálech investora píše o samých pozitivech občanské vybavenosti.

Je občas dobré se zpětně podívat, jak byli s tímto investorem spokojení občané v jiných místech, kde také stavěl „pro blaho občanů“.

Projet 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál: Výstavba u OC Letňany - ulice Veselská, Tupolevova, Strakova ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU

obcanspolecnost 01 5 150x117Jak poroste počet obyvatel Kbel třeba i v důsledku developerské výstavby? A jak jsme na tom s porovnání třeba se sousedními Letňany? A mají developeři ve Kbelích takzvaně na růžích ustláno? I o tom hovoří starosta MČ Praha 19 Pavel Žďárský.

Zdroj: video ZDE

https://www.youtube.com/watch?v=FMbxv9IKOYc

 

CPIKoncem května proběhlo pravidelné jednání Výboru pro územní rozvoj a plánování MČ, na němž investor CPI seznámil členy výboru s plány na zástavbu svých pozemků v Letňanech jednak na parkovišti Jančova, jednak na dosud volné ploše, využívané pro sport dětí mezi MŠ Frýdecká a areálem Bahok.

Parkoviště Jančova má být v první fázi oploceno a zpoplatněno, přes nesouhlas zastupitelstva MČ Letňany… Je pravděpodobné, že bude využito nejdříve jako dočasný stavební dvůr pro nedalekou stavbu CPI u křižovatky Malkovského-Krausova.

Ve druhé fázi tam pak mají vyrůst tři obytné domy o 7-9 podlažích. Většinu parkovacích míst odmítá investor nahradit. Zdrave Letňany nadále nesouhlasí  s touto zástavbou. MČ má v ruce znalecký posudek ohodnocující tento pozemek na 73 mil. Kč. Pozemek lze vyměnit za jiný městský, stejně jako to na rozdíl od Letňan připravují na Praze 9. Šlo by udělat z pozemku i placené parkoviště, nabídnout zasmluvněné právo užívání jednotlivých parkovacích míst lidem, kteří tam nyní parkují, na dobu 30 let, a pozemek od CPI vykoupit.

Dalším projektem CPI je nahrazení sáňkovacího kopce v Místecké dvěma asi 12patrovými věžáky. Narušení životního prostředí stávajících obyvatel lokality ani potenciálně kritická situace s dopravou i parkováním v ulici Místecká investora nezajímají.

autor :  Dušan Mourek, Zdravé Letňany

 Foto:  CPI

JPG sportovni hala zs generala frantiska fajtla dfc 1 1 240x121Letňanské zastupitelstvo hlasy koaličních zastupitelů (ANO, TOP 09 a ODS) schválilo na 3. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 18 dne 10. KVĚTNA 2021 předklad místostarosty Ondřeje Lněničky, výstavbu tělocvičny při ZŠ a MŠ generála Františka Fajtla DFC realizovanou dle podlimitní veřejné zakázky „Z 607 Sportovní hala při ZŠ Rychnovská“.

Původní výše investice měla činit 65 milionů korun. Na předposledním jednání ZMČ jsme jako opoziční zastupitelé upozorňovali na to, že se jedná o velmi vysokou cenu, byli jsme však ujišťováni, že je to cena přiměřená a správná, neboť ceny stavebních prací stoupají. Z výběrového řízení ale následně vzešla cena necelých 50 milionů korun, což je o 23% méně. I tak je to ale obrovská suma (zejména vezmeme-li v úvahu, že SKUTEČNÁ cena stavby může být nakonec výrazně vyšší – vícepráce atd.) a že tento závazek bude pro městskou část velmi tíživý.

Dále se, ačkoliv tato záležitost prý dle předkladatele nebyla v programu jednání ZMČ, projednávala i petice občanů „proti výstavbě sportovní haly Základní školy generála Františka Fajtla“, která byla dne 29. 03. 2021 předána zástupci petičního výboru na podatelnu ÚMČ. Vzhledem k vniklé situaci žádali zástupci petentů aby byla zajištěna co největší ochrana stávajících stromů a keřů, dále aby byla v průběhu stavby zajištěna změna projektu a bylo upuštěno od venkovního hřiště a rovněž byly zajištěny pro místní občany dotčeně výstavbou odpovídající kompenzace. Člen pirátské strany Eduard Horák rovněž upozorňoval, že petice nebyla s místními občany dostatečně projednána a dřívější připomínky občanů nebyly v projektové dokumentaci tělocvičny nijak zohledněny. Upozorňoval též na jednání předsedy bytového družstva, který členy v době možnosti se vyjádřit k stavbě tělocvičny v rámci procesu územního a stavebního rozhodování neinformoval a poukázal i na propojení na jednoho člena RMČ.

Předkladatel však navzdory všem připomínkám zastupitelům doporučil vybudování tělocvičny podpořit a to zejména též proto, že opačný postup by údajně znamenal mimořádné mrhání veřejnými prostředky (vzhledem k nákladům do přípravy projektu již vloženým). Dále bylo předkladatelem přislíbeno, že petice občanů bude dále projednána ve výborech a vyjádření výborů a následně RMČ bude předáno do dalšího jednání zastupitelstva. Rovněž bylo přislíbeno, že občanům budou smluvně zajištěny příslušné kompenzace.

Olaf Deutsch

 Související článek : zde

ZS Faitla2Nová tělocvična při staré budově ZŠ generála Fajtla se v posledních dnech stala novým tématem Letňan. Máme na ní už nějaké peníze a stavba se začíná připravovat. Mohlo by se zdát, že je to veskrze a pouze pozitivní, škola tělocvičnu potřebuje a na celé myšlence přeci, protože jde o naše děti, nemůže být žádný stín.

Smyslem tohoto textu je dát na celou věc i jiný pohled, který může sloužit jako základ pro debatu nejen nad tělocvičnou, ale i širšími souvislostmi.Na začátek si řekněme, na čem se zcela jistě všichni shodneme:

 1. Zdravá výchova našich dětí je absolutní prioritou nás všech

2. Pohyb a sport ke zdravému vývoji děti jednoznačně patří a dokonce ho podmiňují

DNEŠNÍ DĚTI TRÁVÍ VĚTŠINU SVÉHO ČASU NĚKDE ZAVŘENÉ

Proč tedy vyvolávat jakoukoli debatu o tělocvičně? Začnu trochu zeširoka a to citací z knihy, kterou napsala starousedlice v obci, kde mám chalupu. Popisovala, jak jako děti krátce před 2. světovou válkou chodily do školy:

„Jezdila jsem na kole k mostu, tam u jednoho statku jsem kolo nechala a čekala na děti ze Sytové, které znaly cestu přes pole, abych šla společně s nimi. V poledne se nechodilo na žádné jídlo, snědl se jen chleba z domova. Odpoledne se šlo pohromadě k mostu, odkud to sytovské děti měly už domů kousek, ale já musela jet až do Loukova. Pamatuji se, jak jsem bývala tehdy unavená, jednou jsem dokonce od silnice k domu lezla po čtyřech a myslela si, že tam ani nedolezu….“

Podotýkám, že ta cesta byla dlouhá cca 10 km. Ráno tam, odpoledne zpět. Část na kole, část pěšky. Školáci ve věku do deseti let.

Děti v téhle době tělocvik moc nepotřebovaly. Kromě chození do školy pracovaly s rodiči u domu, na poli, staraly se o dobytek, byly skoro pořád venku na vzduchu. To je samozřejmě dávná minulost a vracet by se k ní asi nikdo (možná bohužel) nechtěl.

Dnes většina z nás posadí dítě ráno do auta, odveze ho do školy (která je často jen pár stovek metrů daleko a autem ho vozíme proto, aby ho cestou nepřejelo auto), kde je celý den zavřené ve světle zářivek, odpoledne ho zase ze školy přivezeme, aby sedělo doma u nějaké obrazovky. Přirozený pohyb na vzduchu už prakticky vymizel, když už děti sportují, tak často „vrcholově“, kde je prostá radost z pohybu potlačena soutěžením, nátlakem, nervy a vystresovanými rodiči, kteří své dítě nutí k tomu, aby bylo „co nejlepší“, ne aby bylo radostné a šťastné. Pandemie a distanční výuka tenhle nepěkný stav ještě řádově prohloubila. Děti jsou dnes drtivou část času někde zavřené, venku se pohybují minimálně. Přitom to, že právě přirozený pohyb venku je tím nejzdravějším, co pro naše děti můžeme udělat, je zcela nezpochybnitelné.

STARÁ BUDOVA NA RYCHNOVSKÉ A JEJÍ ZAHRADA JSOU KRÁSNÉ

Jako malý kluk jsem nějakou dobu do staré i nové „Rychny“ chodil. Mé dominantní vzpomínky jsou dvě: na paní učitelku Chlumeckou, kterou jsem opravdu zbožňoval a na chození do školní zahrady, která skýtala mnoho možností od jednoduchého běhání po hraní „schovky“ mezi stromy. Bylo to místo magické, krásné, voňavé i tajemné. Můj dojem ze zahrady byl ještě umocněn tím, že jsem mnoho let bydlel v přilehlém domě v Bludovické ulici a do zahrady se díval přímo ze svého pokoje. Proto jsem si její krásy mohl užívat i v mimoškolní době. Sedával jsem večer na balkoně, cítil vůni stromů a ráno mě budil zpěv ptáků ze zahrady vycházející. Tohle si pamatuju po téměř padesáti letech.

Za mého dětství v Letňanech se stačilo sebrat a za pár minut jsme byli s kamarády v přírodě. Ať už to bylo pole u Avie, cesta do Čakovic, letiště, volných ploch, kde jsme se jako děti mohli bezpečně vyřádit, bylo neomezeně. To všechno je pryč. Pole pokryly domy a haly, silnice, parkoviště, letiště je zatím jen oplocené, ale brzy také zmizí ve jménu pokroku a zisku developera a děti z Letňan ten pocit, kdy si „jen tak“ vyjdou „za barák“ do přírody, neznají. Mnoho rodičů své děti nakládá do aut, aby popojeli kousek za Prahu, tam se prošli přírodou a pak zase autem jeli zpět. Jsme obklopeni betonem a ať si to uvědomujeme nebo ne, na zdravý vývoj nás i našich dětí to má velmi negativní vliv.

Zahrada u Rychny je jedním z mála míst, které ještě připomíná přírodu. Pořád má svou magickou atmosféru, byť už dost narušenou novou dostavbou za samotnou starou budovou. Děti tam pořád mohou slyšet zpívat ptáky, běhat po trávě a pod stromy, které v létě dávají stín a zchlazují čím dál rozpálenější zemi. A co s tímto prostorem chceme udělat? Stromy porazit, postavit tam obrovskou betonovou škatuli, která vezme velký kus půdy, vodu z ní svedeme do kanalizace a dětem dáme možnost si „pěkně zacvičit“ v klimatizované hale pod zářivkami (ne, vizualizaci, na níž tělocvična vypadá jako zelený ostrov, nevěřím. Vizualizace vždycky vypadají hezky a realita je vždy jiná).

A tak klíčová otázka zní: co je pro děti lepší? Proběhnout se pod stromy na čerstvém vzduchu, nebo trávit čas v uzavřené hale?

Co dělají děti v tělocvičně, co se zároveň nedá dělat venku? Hrají vybíjenou? To se dá i venku. Běhají? To se dá i venku. Šplhají? To se dá i venku. Dělají dřepy a kliky? To se dá i venku.

Kolik je v Letňanech v roce dní, kdy se venku s dětmi být opravdu NEDÁ? Naprosté minimum. Naopak, i za „horšího“ počasí je pobyt venku pro děti velmi prospěšný. Zmoknout, chvilku trpět zimou, to naše děti potřebují jako sůl. Mnohem víc, než návštěvy u lékařů a pojídání léků na kde co.

A v neposlední řadě je třeba zmínit i to, jak blahý vliv má na děti to, že jsou na trávě, pod stromy, pod volným nebem namísto parket a zářivek.

STAVBA ZÁSADNĚ ZHORŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V MÍSTĚ, KDE MÁ VYRŮST

Jak jsem psal výše, dlouhá léta jsem bydlel v domě k zahradě přiléhajícím. Představa, že místo do zelené zahrady budu koukat do betonové zdi a že zejména byty v nižších patrech přijdou o ranní slunce znamená, že kvalita života mnoha lidí zásadně klesne. V místě se zvýší dopravní ruch, hluk a z poklidné lokality nezbyde nic.

PANÍ UČITELKY CHÁPU

Rozumím argumentům učitelek, které vypočítávají na minuty, jak těžké je s dětmi ze staré Rychny jít do tělocvičny v Třinecké. Jen mám pocit, že pro detaily nevidíme celek. Tak s nimi do té tělocvičny prostě nechoďte a jděte s nimi „jen“ na zahradu. Je to pro ně mnohem zdravější a kromě pohybu tam zažijí i to, co v tělocvičně rozhodně nejde – tedy kontakt s přírodou. Co víc pro jejich zdraví můžeme udělat? Na starou Rychnu chodí navíc děti mladší, u nichž je to ještě zásadnější.

Chápu, že je možné vymyslet tisíc a jeden argument, proč „to nejde“. Osnovy, předpisy, bezpečí, možná tlak některých rodičů atd. Ale děti přeci do zahrady chodí už teď a pokud budeme hledat cestu, tak se najít určitě dá.

CO NAKONEC?

Znovu opakuji, že naprosto sdílím snahu o co nejlepší výchovu našich dětí. Rozdílný je můj pohled jen v tom, jak na to. Myslím, že likvidací kousku krásné zahrady a vytvořením dalšího ne moc vzhledného a umělého prostředí uzavřené tělocvičny, dětem vůbec nepomůžeme. Naopak, připravíme je o to, co jim chybí stále a stále více: kontaktu se zelení, stromy, zpěvem ptáků a nakonec i pohled na hezký kus země, který mají možnost zažívat čím dál méně.

Nechci, aby děti chodily do školy 10 km pěšky, jako dříve. Myslím si ale, že jejich uzavírání do umělého prostředí je už tolik, že postavit další „klec“ není v konečném důsledku pro jejich dobro, ale k jejich neprospěchu. Prohánět se hodinu mezi stromy třeba i v dešti a blátě je pro děti mnohem lepší, než běhat hodinu po tělocvičně.

A na úplně samotný závěr jen doplním, že to všechno má stát 65 milionů. Opravdu jsou to dobře investované peníze? Co si to tom myslíte vy?

Tomáš Raška

Strana 2 z 21