Zdravé Letňany o.s.

Kopřivnická 614

199 00 Praha 9

Vážený pane předsedo,

píši Vám v odpovědi na Váš podnět z března tohoto roku, který se týká bezpečnosti provozu na komunikaci Tupolevova. Podnět byl dne 18. 3. 2013 projednán dopravní komisí RMČ, která posuzovala jednak vhodnost navrhovaných opatření a příslušnost městské části Praha 18 k jejich případné realizaci.

Předně mi dovolte uvést, že komunikace je zařazena v plánu rekonstrukcí komunikací v rámci činnosti Technické správy hl. m. Prahy pro následující období. Ve druhé polovině roku 2010 došlo k výměně povrchu  v úseku Tuplevova x Beranových - Tupolevova x Veselská. Součástí této rekonstrukce bylo i zařazení takových prvků dopravního značení, které přispěly ke zvýšení bezpečnosti provozu na komunikaci. Od roku 2010 proběhlo několik jednání se zástupci TSK a Magistrátu hl. m. Praha ohledně dokončení třetí etapy rekonstrukce Tupolevovy x Veselská - Tupolevova x Kostelecká. Výsledkem těchto jednání je zařazení III. etapy rekonstrukce Tupolevovy do harmonogramu prací TSK pro rok 2014. Předpokládáme tak, že by k rekonstrukci mělo dojít v průběhu prvního pololetí roku 2014. Součástí prací bude podobně jako v prvních dvou etapách instalace prvků dopravního značení, které zvýší bezpečnost provozu na komunikaci. Namátkou bych uvedl vytvoření jízdních pruhů pro cyklisty či umístění citibloků uprostřed přechodů (tzv. ostrůvků) tak, aby umožnili snadnější přechod vozovky. Vzhledem k tomu, že provedená opatření se osvědčila již u prvních etap, předpokládáme podobné efekt i v souvislosti s realizací poslední etapy rekonstrukci komunikace Tupolevova.

K vašemu podnětu sděluji, že tento bude v nejbližší době postoupen Technické správě komunikací hl. m. Praha, která má komunikaci ve správě a která je jediným oprávněným subjektem pro provádění jakýchkoliv zásahů do dopravního značení. Postoupení bude doplněno o stanovisko dopravní komise RMČ, která konstatovala, že umístění zpomalovacích pruhů za situace, kdy má být povrch komunikace v nejbližší době rekonstruován, není vhodné. Jako možné opatření komise navrhla umístění sloupů veřejného osvětlení v místě přechodu u zastávky MHD Trutnovská.

{jcomments on}K rukám letňanských zastupitelů byla podána petice 101 občanů Letňan žijících v ulicích Vratimovská a Chlebovická. Cílem petice je dosáhnout zrušení stavebního povolení, které umožňuje výstavbu bytového domu o patnácti nadzemních podlažích a namísto něj vybudovat v dané lokalitě parkovou zónu. Stavbou dotčený pozemek (parc. č. 607/13 v k .ú. Letňany) se nachází mezi lokalitou „Barevné Letňany“ a tělocvičnou v Třinecké. Veřejná diskuze K projednání petice svolal starosta Mgr. Ondřej Lněnička jednání, a to do obřadní síně radnice na den 23. 10. 2012 od 18 hodin. Vedle starosty se za městskou část Praha 18 jednání zúčastnila také místostarostka Iveta Lojková. Úřad městské části zastupovali Ing. Vladislav Gerhard, tajemník, a Ing. Václav Ryčl, vedoucí Odboru Výstavby a územního rozhodování (dále OVÚR), a dále Martina Větrovská, vedoucí oddělení výstavby, a paní JUDr. Pavlína Širůčková, advokátka ÚMČ. V průběhu jednání se za držitele stavebního povolební dostavil Jiří Hyka, výkonný ředitel společnosti TRIGEMA.

„Bohužel na pozvánku nereagovali zástupci vlastníka předmětného pozemku, představitelé společnosti BESS Building,“ řekl redakci starosta Mgr. Lněnička a dodal: „Je zarážející, že se nedostavil ani nikdo ze zastupitelů, popřípadě členů politických stran, kteří byli členy rady městské části již v roce 2003.“

Letňanští byli na setkání v hojném počtu, neboť se jich sešla více než stovka. Jednání bylo klidné a korektní Snad každá stavba budí emoce, natož stavba takového rozsahu. Nutno poznamenat, že více než dvouhodinové setkání proběhlo ve velmi korektní atmosféře, byť se mnohdy střetávala zcela protichůdná stanoviska a opačné názory na stav věci. Úvodem starosta připomněl chronologii rozhodných skutečností a zdůraznil, že je nutné striktně odlišovat výkon samosprávy (činnost zastupitelstva a rady) a státní správy (činnost stavebního úřadu).

Je nepochybné, že letňanská samospráva se pod celou věc významně podepsala již v roce 2003, a to svým kladným stanoviskem k úpravě směrné části územního plánu hl. m. Prahy. Postupně, konkrétně ve dnech 30. července, 5. listopadu a 17. prosince 2003, odsouhlasila tehdejší rada městské části zvýšení kódu míry využití území o tři stupně (z původního stupně D až na stupeň G). Právě uvedené (kladné) vyjádření rady městské části bylo klíčovým předpokladem pro vydání rozhodnutí Útvaru rozvoje hl. m. Prahy číslo U 0182/2004 ze dne 16. března 2004, kterým došlo ke zvýšení kódu využití území ve shora zmíněném rozsahu.

Byť to nelze zcela vyloučit, je velmi málo pravděpodobné, že by bez souhlasu rady městské části Útvar rozvoje hl. m. Prahy rozhodl tak, jak dne 16. března 2004 rozhodl. Klíčový je kód míry využití území Oč se jedná? Kód míry využití území je koeficient podlažních ploch a koeficient zeleně v daném místě. Zjednodušeně řečeno, jak velké budou domy a kolik budou mít pater a kolik je bude obklopovat zeleně.

„Ke změnám kódu míry využití území docházelo, dochází a nepochybně i docházet bude. Vždy je však třeba zvažovat, zda vůbec a co, když už, ten který stavebník městské části nabízí. V daném případě tehdejší vlastník pozemků (pozn. nejednalo se o společnost TRIGEMA) nabídl městské části, že v okolí domu vybuduje parkovou zeleň,“ přiblížil situaci z let 2003 a 2004 Ing. Vladislav Gerhard.

Nebyl sjednán žádný příspěvek na městskou infrastrukturu (např. na vybudování předškolního zařízení) ani jakékoli jiné plnění, ze kterého by městská část měla prospěch. „Každý slušný stavebník u takto velkého projektu řeší i okolí domu. Co se vlastně městské části v daném případě dostalo?“ …položil si řečnickou otázku starosta.

Bez upraveného územního plánu by letňanský stavební úřad nemohl vydat taková územní rozhodnutí (2006) ani stavební povolení (2008), která dnes umožňují výstavbu čtrnáctipatrového domu.

„Naopak, pokud stavebník (žadatel o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení) splnil požadavky dané zákonem, nemohl stavební úřad rozhodnout jinak, než že umístění stavby a výstavbu samotnou povolil,“ vysvětlil postup OVÚR jeho vedoucí Ing. Ryčl.

I stávající situace nabízí řešení

Z diskuze vyplynuly i možné varianty řešení, které jsou uvedeny bez toho, aby se hodnotilo, jak jsou pravděpodobné a reálné. Možnosti jsou následující:

• uskuteční se výstavba domu tak, jak je dnes povoleno – toto řešení vyžaduje dohodu mezi vlastníkem pozemku a držitelem stavebního povolení,

• výstavba se uskuteční, ale ne podle stávajícího stavebního povolení – toto řešení vyžaduje zrušení stávajícího povolení (zjevně jen soudem) nebo jeho změnu, a navíc zřejmě i dohodu mezi vlastníkem pozemku a držitelem stavebního povolení,

• výstavba se neuskuteční vůbec – toto řešení vyžaduje neexistenci žádného stavebního povolení nebo dohodu o tom se všemi zúčastněnými (např. o výstavbě na jiném vhodném pozemku).

Starosta městské části opakovaně deklaroval připravenost rady městské části aktivně ve věci působit, zejména pokud jde o mediaci, koordinaci a informovanost. Pan Jiří Hyka vyjádřil ochotu v dané věci jednat. Veřejného postoje k věci ze strany vlastníka pozemku se Letňanští nedočkali.

Závěrem bylo přislíbeno, že se nad danou problematikou všichni zúčastnění sejdou na stejné platformě (veřejném jednání) do konce ledna 2013 s tím, že toto setkání svolá starosta. Starosta navíc pozval signatáře petice na nejbližší zasedání zastupitelstva městské části, kde je možné věc také řešit, popř. se dozvědět, je-li ve věci něco nového.

Zdroj: letnany.cz

Zhruba před padesáti lety v katastru městské části Praha 18 mezi ulicemi Rýmařovská, Šumperská, Vítkovická a Krnovská vznikly dva vnitrobloky, v nichž si obyvatelé vybudovali se souhlasem obce dva parky s dětskými hřišti, sportovištěm a posezením na lavičkách...Tento pozemek, spolu s dalšími v Letňanech, byl za minulého režimu převeden ze státu na ČKD, která zde chtěla vybudovat výrobní haly. Nevybudovala. Vyrostlo zde sídliště státních a podnikových bytů. Po roce 1989 stát nepožadoval při restitucích vrácení pozemků. Hrubá chyba úředníků a politiků, že vzniklé parky nebyly v územním plánu hl. m. Prahy vyznačeny jako ZP – zahrady a parky, ale bylo ponecháno označení OP – obytné plochy. Pozemek se stal zdrojem příjmů ČKD, která ho převedla na ČKD Holding a ten opět na dceřinou společnost Zelené Letňany. Cena pozemku závratně rostla. Novým majitelům bylo známo, že vnitrobloky slouží občanům jako parky, kde jsou stromy chráněny zákonem.

V roce 2007 firma Codeco zveřejnila svůj záměr postavit dva bloky domů, masivně vykácet nejcennější letňanskou zeleň, zničit všechna hřiště a ze zelených Letňan udělat betonové Letňany. Po silném odporu občanů na obranu parku vzniklo občanské sdružení Za zelené Letňany, které okamžitě požádalo vedení MČ Praha 18 o změnu a nápravu územního plánu. Podporu návrhu slíbil bývalý starosta Mgr. Kabický spolu se zastupiteli. Svým dopisem z 10. 6. 2010 ujistil občany, že na území obou vnitrobloků k zástavbě nedojde. Před Vánocemi 2012 však občané s hrůzou zjistili, že Codeco chce svůj majetek navýšit. Svého práva vlastníka ale nesmí zneužít na úkor práv 380 vlastníků bytů, kterým se podstatně horší životní prostředí, některým stavba zakryje oblohu, ztratí výhled do zeleně parku, dojde ke snížení počtu parkovacích míst, ale hlavně – dojde ke znehodnocení jejich bytů.

Také Rada seniorů MČ Praha 18 hájící práva letňanských seniorů protestuje a podala Útvaru územního plánování hl. m. Prahy požadavek na zachování parků. Z jeho odpovědi č. j. URM 13317/12 vyplývá, že změny územního plánu byly pozastaveny stejně jako sběr dalších podnětů s tím, že do doby nabytí nového územního plánu mohou být provedeny pouze celoměstsky významné změny, což je v kompetenci radního HMP a výboru ZHMP. ÚR HMP se k zamýšlené stavbě vyjádřil negativně s odůvodněním, že ve stabilizovaném území z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury, a to bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Dále ÚR HMP uvádí, že oba vnitrobloky leží v území se zvýšenou ochranou zeleně a že konečné rozhodnutí o stavbě je v kompetenci stavebního úřadu MČ Praha 18. Občané se nikdy nevzdají, budou se soudit a odvolávat, vždyť jde o jejich domovy. Spoléhají se na zastupitele, které zvolili do MČ Praha 18 i do zastupitelstva hl. m. Prahy. Jedině oni mohou rychle pomoci a stavbě zabránit. Nezbývá než se zeptat: Kdo vyhraje? Zeleň, nebo beton?

Zdroj: letnany.cz