Jaké úspory mohou přinést spravedlivé poplatky za odpad?

Většina z nás každý den vyhodí do koše aspoň jednu malou drobnost, každý z nás platí každoročně poplatky za svoz komunálního odpadu. Za naši pětistovku až tisícovku ročně se město nebo obec, často prostřednictvím odpadové firmy, postará o přemístění odpadu z našich popelnic jinam. Obvykle bohužel na skládky či do spaloven. Co vytřídíme do barevných kontejnerů, pak putuje k dalšímu zpracování, město za separované suroviny získá peníze a může je použít třeba na snížení poplatku za popelnice.

Nejen v rámci celé Evropy, ale i u nás existuje několik způsobů, jak obce a města s odpady zacházejí. Drtivá většina obyvatel ale bohužel platí stejné poplatky, ať odpad třídí a nosí jej do správných kontejnerů nebo si s tím hlavu neláme a vše odhazují do jedné popelnice. Takto nastavené poplatky za svoz odpadu nejsou spravedlivé a ani motivační. Následující analýza ukazuje, kolik by mohla při důsledné recyklaci a předcházení vzniku odpadů ušetřit průměrná rodina na poplatcích.

Vývoj nákladů měst a obcí na odpadové hospodářství

Vývoj nákladů v obcích v českých korunách na 1 obyvatele na odpadové hospodářství:Bez názvu

Zdroj: EKOKOM, RNDr. Martina Vrbová, Ph.D.

Jak vidíme v grafu náklady na svoz odpadů se každý rok zvyšují. Celkové náklady lze snížit důsledným uplatňováním zpětného odběru, tedy zavedením povinnosti výrobců postarat se o své výrobky poté, co se stanou odpadem. Příkladem může být povinnost firmy EKOKOM hradit obcím tříděný sběr obalů, sběr elektroodpadu či baterií. V zahraničí je zpětný odběr zaveden i na další komodity jako jsou grafické papíry, nábytek, nebezpečný odpad z domácností. V ČR se diskutuje o zavedení zpětného odběru na reklamní letáky.mZpětný odběr převádí náklady za likvidaci odpadů z občanů na výrobce zboží, případně jeho distributory. Výrobce je tak nucen zamýšlet se nad výrobky, které produkuje, z pohledu celého životního cyklu. Obce mají příjem ze služebzajišťujících sběr komodit, na které se vztahuje zpětný odběr a tím menší náklady na tříděný sběr. U některých komodit si zajišťují sběr výrobci sami, případně do tohoto sběru zapojí jiné organizace (například na sběru pneumatik mají významný podíl autoservisy). V obou případech tyto náklady neplatí obyvatelé a snižují se tak náklady na odpadové hospodářství obce.

Náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu (toho co zbyde v popelinici)

V roce 2011 byly průměrné náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu (SKO) v ČR 515 Kč/obyvatele. Protože průměrná produkce směsného odpadu (dle údajů EKOKOM) byla 217,4 kg/obyvatele, byly průměrné náklady na likvidaci 1 tuny SKO cca 2 369 Kč (Zdroj: EKOKOM). Přibližně polovina ceny je tvořena náklady na svoz odpadu a druhá polovina náklady za likvidaci na skládce či ve spalovně. Spalování komunálního odpadu je oproti jeho skládkování dražší asi o 200 Kč na tunu. Z důvodu větších přepravních vzdáleností u spaloven jsou tak větší náklady na transport.

Plnění skládkové směrnice

Z biologicky rozložitelného odpadu se do ovzduší uvolňuj významné množství metanu, proto směrnice EU o skládkách požaduje, aby se na skládky ukládálo menší množství biologicky rozložitelných odpadů (v roce 2013 max 50 %, v roce 2020 max 35 % z celkové produkce tohoto odpadu). Pro ČR je splnění této směrnice velmi náročné. Hlavním důvodem je, že v evidenci z roku 1995 nebyl evidován odpad ze zahrad a parků, jehož množství lze odhadnout na 120 kg/ob./rok. Mezi biologicky rozložitelný odpad počítáme odpad ze zahrad a parků, kuchyňský odpad, odpad z restaurací, papír, dřevo, přírodní textilní materiály apod. Za rok 1995 tak bylo vykázáno pouze 148 kg biologicky rozložitelných odpadů na 1 obyvatele. Např. sousední Německo nahlásilo pro rok 1995 produkci BRO ve výši 346 kg/ob. To je téměř dvou a půl násobek české produkce biologicky rozložitelného odpadu.[1]

Nakládání s bioodpadem

Z ekonomického hlediska je lepší podporovat domácí a komunitní kompostování a to z důvodu vyšších nákladů na svoz bioodpadu (náklady na svoz bioopdadu jsou v podstatě obdobné jako náklady na svoz směsného odpadu). Rozhodující je přepravní vzdálenost na kompostárnu. Produkce směsného odpadu v ČR a porovnání se státy EU, kde jsou na tom lépe či mají zaveden PAYT

Produkce směsného odpadu z domácností se v ČR pohybuje kolem 220 kg/ob./rok. V Rakousku je to 168 kg/ob./rok, V Německu 166 kg/ob./rok, ve Flandrech 150 kg/ob./rok a nejlepší regiony mají produkci do 70 kg/ob./rok. Nejmenší produkci odpadů mají tam, kde je zaveden tzv. systém door to door (odvoz od dveří). Zavedení takového systému má významný vliv na nárůst recyklace a pokles množství směsného odpadu. Po zavedení PAYT klesá produkce směsného komunálního odpadu, roste recyklace, a co je také důležité, klesá celková produkce odpadů a to o 10 až 30 %.

Varianty úspor domácností:

1) dojde k poklesu produkce odpadu o 10 až 30 % a víc se nezmění - to znamená pokles SKO o 22 až 66 kg/ob./rok – tj. při cenách roku 2011 úspora o 52 až 156 Kč/ob.

2) dojde k poklesu odpadu až o 60 kg (úroveň Rakouska), ale současně k nárůstu recyklace – bude úspora nižší – tj. cca. 56 Kč/ob./rok

3) dojde k poklesu produkce odpadu o 10 až 30 % a současně k nárůstu recyklace, takže produkce směsného odpadu klesne na úroveň 70 kg/ob./rok (tedy pokles směsného odpadu o 66 kg/ob/rok díky prevenci a pokles množství směsného odpadu o 84 kg/ob. díky recyklaci, bude úspora při cenách roku 2011 přibližně 240 Kč/ob.).

Z údajů je vidět, že podstatně větší ekonomický přínos přináší pokles produkce (téměř 3násobný). Důvodem jsou náklady na recyklaci.

Výpočet úspor uvedený v bodech 1) a 2) platí jako průměr. Skutečné úspory mohou být podstatně vyšší. Je to dáno tím, že prostě někdo neuspoří nic, někdo bude muset zaplatit více, protože jeho stávající produkce odpadů je velká a ti co produkují málo odpadů, uspoří mnohem více. To platí tehdy, pokud se nezmění celkové náklady obce, ale pokud je správně nastaven systém recyklace, tak by náklady obce s růstem recyklace měli klesat. Často slyšíme tvrzení, že produkce odpadů závisí na našich příjmech. V tom případě je platba podle množství spravedlivá = větší příjem = více odpadů = více platím za odpady.

Zdroj: Arnika