Vždycky jsem snila o tom, že procestuju celý svět. Projet si Holandsko na kole, navštívit Shakespearův hrob, jíst pravé burgery z White Castlu v USA jako Harold a Kumar v Zahulíme, uvidíme. Jenže tu byl vždycky jeden problém. Moje angličtina stála za nic. Kdykoliv mě učitelka na angličtinu vyvolala, zčervenala jsem a začala koktat. Všechna slovíčka se mi vypařila z hlavy. Začala jsem chodit na kurzy angličtiny do jazykové školy, ale lektoři tam byli TAK nudní a pedantští! Nebavilo mě to a moje angličtina se nelepšila. Začala jsem se pomalu loučit se svým snem o poznávání cizích kultur. Rodiče mě přebíjeli argumenty, že jsem moc malá, že letenky jsou drahé, že by mě v cizině unesli a prodali moje orgány na černém trhu... Vypadalo to, že umřu pomalou smrtí v České republice, aniž bych zjistila, jaké to je tancovat s Argentincem tango.  A pak se to stalo. Zrovna při hodině angličtiny, když jsem se snažila co nejvíc schovat pod lavici, abych nebyla vyvolána. Do hodiny přišli naprosto cizí studenti. Vypadali přátelsky, mluvili plynule anglicky a nabídli nám přesně to, co jsem chtěla. Mezinárodní kemp. Nejdřív jsem vůbec nechápala. Jakože tábor? Budu muset loupat brambory a sbírat odznáčky? Ew, trapný. Ale tenhle kemp byl jiný než ostatní kempy. Na tenhle tábor nejedou studenti proto, aby si od nich rodiče chvilku odpočinuli, vůbec ne. Jede se proto, aby se rozvíjeli - svoje vůdcovské schopnosti, práci v týmu... Celý probíhá v angličtině a co víc, budou tam přítomni vysokoškolští studenti z různých koutů světa, kteří nám budou představovat svou zemi, pomáhat s výběrem vysoké školy... Neváhala jsem a ještě ten den vyplnila přihlašovací formulář. Byla jsem tak nadšená!

      Kemp trval 11 dnů a utekl jako voda. Spolu s dalšími studenty z České republiky jsem poznala lidi z Ameriky, Turecka, Kanady, Mexika, Číny... S Brittany z Ameriky jsem se skamarádila natolik, že mi nabídla, ať u ní příští léto strávím pár dní, že mi ukáže ještě lepší místa, než je White Castle. Poznala jsem tolik různých lidí! A protože jediný způsob komunikace byla angličtina, denním používáním jsem si ji zlepšila lépe než za celou školní docházku. Nebála jsem se mluvit, zpívat, hádat se i vyjednávat a prezentovat - to vše v angličtině. Dokonce jsem pochytila i pár velmi užitečných slov v Čínštině a Španělštině.. a to se přece vždycky hodí!

 

A proč to všechno vůbec píšu? Protože tenhle rok se tento super projekt koná znova a bylo by skvělé, kdyby pomohl více lidem, nejen mně! Nyní čekám na potvrzení z Londýnských škol, kde jsem zažádala o stipendium... tak mi držte palce!

 

Kontakty:

 

 

 

Zdroj: NICM