Bleskovka

Střednědobý výhled rozpočtu MČ Praha 18 na období do roku 2029

Zde

 

"Habemus papam" - máme papeže. Kardinál-jáhen oznámil světu, že novým papežem se stal Jorge Mario Bergoglio z Argentiny. Symbolickou větu vyslovil na balkonu u baziliky svatého Petra ve Vatikánu hodinu poté, co v 19:07 úspěšnou volbu oznámil bílý dým nad Sixtinskou kaplí. Nový papež si zvolil jméno František.

Po středeční osmé hodině večer na balkon u baziliky svatého Petra vystoupil kardinál Jean-Louis Pierre Tauran, který k davu na Svatopetrském náměstí pronesl slavné "Habemus Papam dominum cardinalem q ui sibi nomen imposuit..." - Máme papeže, pana kardinála Jorge Maria Bergoglia, který si zvolil jméno František.  Papež si jméno František zvolil vůbec poprvé – a není to jediné prvenství, které Jorge Bergoglio spolu se svým zvolením získal. Zároveň je prvním jezuitou i prvním Jihoameričanem v úřadu.

Šestasedmdesátiletý Bergoglio se narodil 17. prosince v Buenos Aires italským imigrantům. Vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu a v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval filozofii a teologii v San Miguel u Buenos Aires.  Od 28. února 1998 je arcibiskupem Buenos Aires. Traduje se, že při posledním konkláve v roce 2005 skončil údajně "druhý" za Josephem Ratzingerem.

JEZUITÉ
 Existenci jezuitského řádu oficiálně stvrdil papež Pavel III. 27. září 1540. Společenství, zvané také Tovaryšstvo Ježíšovo, založil o šest let dříve v Paříži španělský šlechtic Ignác z Loyoly V 16. století jezuité prosazovali obrodu katolické církve a záhy se stali jedněmi z hlavních nositelů počínající protireformace. Od počátku své existence se jezuité zaměřovali převážně na oblast školství, vědy a umění, velmi aktivní byli i jako misionáři na nově objevených kontinentech. Řád si poměrně záhy získal nemalý vliv i mnoho mocných nepřátel. Do Čech přišel řád poprvé už v roce 1555, kdy se prvních 12 příslušníků usadilo na místě zpustlého dominikánského kláštera v Praze na Starém Městě u kostela sv. Klimenta. Členem jezuitského řádu byl například spisovatel, geograf a historik Bohuslav Balbín, kardinál Tomáš Špidlík nebo Antonín Koniáš, který byl dlouho považován za symbol pobělohorské doby temna a který pálil tisíce "závadných" knih. Ačkoliv je pálení knih historickým faktem, špatná pověst pátera Koniáše byla podle některých historiků později účelově zveličována s cílem diskreditovat řád Tovaryšstva Ježíšova, případně katolickou církev jako takovou. Když Argentina v roce 2010 jako první latinskoamerická země zlegalizovala sňatky homosexuálů, Bergoglio to silně kritizoval jako "destruktivní záměr proti plánu Boha". Adopce dětí gayi označil za "formu diskriminace dětí". Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová mu oponovala s tím, že "církevní tón jí připomíná středověk a inkvizici". V Argentině také čelil Bergoglio obvinění z nedostatečného odporu proti vojenskému režimu, který zemi ovládal v letech 1976 až 1983. Podle kritiků neučinil Bergoglio dost pro záchranu obětí vojenské diktatury včetně několika jezuitských kněží. Obhájci Bergoglia tvrdí, že pro taková obvinění neexistují důkazy - duchovní prý naopak zachránil mnoho lidí před pronásledováním ze strany vojenské junty.

Pouto s Itálií

Přesto má nový papež podle komentátorů šanci být velmi oblíbený. "Je prostý, bezprostřední, skromný. Mluví k lidem bez patosu," uvedl spolupracovník HN v Itálii Josef Kašpar. V Itálii by Bergogliovi k oblibě mohlo pomoci i to, že je synem italských emigrantů. Ti na konci 19. a začátku 20. století mířili ve velkých počtech do Argentiny, která tehdy patřila k nejrychleji rostoucím světovým ekonomikám. S Itálii Bergoglia sbližuje i výběr jména jednoho z jejích patronů. Jméno František připomíná Sv. Františka, patrona Itálie. "Ten se jak známo vzdal veškerého bohatství otce a zvolil si chudobu. Bergoglio trochu připomíná Wojtylu ale ještě víc Jana XXIII., na kterého se ještě dnes - po 50 letech - vzpomíná," dodal Kašpar.Jméno, které si pro sebe Bergoglio jako papež zvolil, je velmi symbolické. František z Assisi byl bohatým mužem, který se zřekl bohatství a založil řád. Volba jména by věřícím měla rovněž napovědět, že prioritou nového papeže bude vnést do řad církve klid. Svatý František byl Bohem povolán k opravě poničeného kostela.

František I. je podle listu El País velkým fotbalovým fanouškem a fandí argentinskému týmu San Lorenzo de Almagro, jednomu z pěti nejslavnějších argentinských klubů.
Papežův oblíbený fotbalový klub San Lorenzo je zároveň i školou a kulturním centrem. Jeho dres Bergoglio převzal, když v roce 2008 sloužil slavnostní mši ke stoletému výročí založení klubu. V jeho basketbalovém oddíle hrál navíc i otec nynějšího papeže. Ve svém volném čase se František I. věnuje také poslouchání klasické hudby a četbě klasické literatury. Mezi spisovateli dává přednost představitelům magického realismu Jorge Luisi Borgesovi a argentiskému klasikovi Leopoldu Marechalovi.


Vatikán nechce rázného papeže
Podle agentury AP kardinálové zvolením šestasedmdesátiletého papeže dali jasně najevo, že nestojí o rázného, mladého pontifika, který by církvi vládl po desetiletí. Chtějí raději zkušeného, populárního kněze, který bude schopný přivést do církve věřící. Kardinálové podle agentury překonali při konkláve "hluboké rozpory" dříve, než se čekalo. "František byl zvolen v jednom z nejrychlejších konkláve za poslední léta, což je pozoruhodné vzhledem k faktu, že neexistoval jasný favorit a že církev prožívá neklidné období korunované překvapivou rezignací Benedikta XVI," napsala agentura AP. Podle agentury Reuters se František I. stal 266. papežem v době, kdy je církev ve velké krizi a v potížích. I když je konzervativcem, je považován za reformátora. Před volbou nebyl zařazován do skupiny hlavních favoritů. Jeho volba je překvapením i proto, že se čekal mladší papež - Bergoglio je nejstarší ze všech kardinálů, kteří pro pontifikát připadali v úvahu. Francesca Ambrogettiová, která je spoluautorkou Bergogliova životopisu, považuje nového papeže za umírněnou a vyváženou osobnost. "Jeho charakter se vyznačuje umírněností. Je nesporně schopen se pustit do obnovy církve bez úkroků do neznáma. Bude vyvažující silou, je přesvědčen, že církev by měla být misionářská, měla by vyjít mezi lidi, být aktivní. Měla by to být církev, která víru neusměrňuje, ale usnadňuje a prosazuje," tvrdí Ambrogettiová

Zdroj:ihned.cz.