Bleskovka

Střednědobý výhled rozpočtu MČ Praha 18 na období do roku 2029

Zde

 

vánoceANGELO SCARANO katolický kněz pražské arcidiecéze se zamýšlí nad významem požehnaného času adventního a jeho historií a významem pro dnešního člověkaAdventní doba je tak trochu popelkou mezi lit. obdobími – jak ji prožít? Sháněním dárků? Nebo „konáním dobrých skutků“? Odříkáním si dobrot (pokud nejsou v adventním kalendáři)? Nebo máme lamentovat nad konzumismem dnešní doby a naříkat, jak je to dneska „strašné“, že se myslí jen na tržby?

 Historický nástin
Adventní doba má dvojí původ, který lze ještě dnes rozeznat: římský a galský. Od 5. století se v době přípravy na Vánoce, která trvala jeden až tři týdny, v Římě zdůrazňuje Boží vtělení. Tím byl dán mariánský charakter a zdůrazněn význam matky Páně v dějinách Božího lidu. V Galii se liturgie od 6. století pod vlivem galsko-irského mnišství vyvíjí poněkud jinak než v Římě. Šestitýdenní příprava tu začínala v den svatého Martina a měla eschatologický ráz, který byl dán zdůrazněním posledního soudu, a tím i konce času. Ve středověku se obojí pojetí propojuje, ale teprve roku 1570 římský zvyk čtyř adventních nedělí převládl na celém Západě. Tak si dnes církev připomíná dvojí příchod Páně: příchod k lidem před dvěma tisíci lety a druhý příchod na konci časů.  (Převzato z K. Richter, Liturgie a život, s. 136)