Bleskovka

JUNGLE Sport park Letňany, lezení, gymnastika, parkour, jóga i workout to jsou  možnosti pohybového vyžití obyvatel Letňan v novém  sportovním centrum.  Najdete je na adrese Veselská 699.

HROBY KNIZAT 1








V listopadu loňského roku provedli archeologové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR záchranný archeologický výzkum v areálu developerského projektu společnosti Central Group v Letňanech. Nález, který je čekal pod nánosem zeminy, byl - mírně řečeno - překvapivý. Vedle jedenácti hrobů kultury se šňůrovou keramikou zde odhalili dva komorové hroby ze starší doby železné, konkrétně z období tzv. Bylanské kultury (8. až 7. století před naším letopočtem).

„V celé Praze se jedná teprve o druhý pohřeb „knížete“ na voze od roku 1907, kdy byl nalezen první (pozn. redakce – v květnu roku 1907 získal archeolog Josef Antonín Jíra v Bubenči předměty z porušeného hrobu, v němž byl kromě jiného pohřben čtyřkolový vůz). Jedinečný význam obou letňanských hrobů umocňuje skutečnost, že byly relativně neporušené a byly zkoumány moderními metodami s kvalitní dokumentací a odběrem vzorků,“ sdělila redakci vedoucí výzkumu v Letňanech doktorka Drahomíra Frolíková.

Malé ohlédnutí do historie

Starší doba železná je nazývána – podle dolnorakouského města Hallstatt, kde bylo u solných dolů nalezeno rozsáhlé pohřebiště a jedna z prvních kováren – také dobou halštatskou. Tehdejší obyvatelé české kotliny ovládali zemědělství, uměli vyrábět a opracovávat železo, které dále využívali jak v užitém umění (na nejrůznější nádoby, nářadí, koňské postroje či šperky), tak na výrobu zbraní.

Právě zbraně hrály v tehdejší společnosti velkou roli. Četné kmeny spolu aktivně obchodovaly, ale velmi často také válčily. Lidé žili v domech zahloubených do země, tzv. podzemnicích, v osadách, jejichž součástí bývaly i opevněné dvorce vládnoucí vrstvy. Dochovaly se ale také pozůstatky mohutně opevněných hradišť se silnými kamennými hradbami.

Jen pro informaci - v jižních Čechách žili v 8. až 7. století před naším letopočtem Keltové, s jejichž kulturou později lidé starší doby železné splynuli, jejich historickými současníky byli na Apeninském poloostrově Etruskové (předci Římanů) a na Peloponéském poloostrově Řekové.

Starověký dovoz a vývoz

O tom, že lidé doby halštatské nebyli uzavřenou společností, svědčí nálezy potvrzující jejich kontakt se vzdálenějšími kulturami. Jako příklad lze uvést hradiště v Minicích u Kralup nad Vltavou, kde byly objeveny úlomky středomořského korálu a amforovité nádoby snad z Karpatské kotliny.

Nálezy importovaných výrobků nejsou ojedinělé - mezi objevy z období starší doby železné se běžně vyskytují bronzové etruské konvice zobákovitého typu, aténská černofigurová nebo červenofigurová keramika, ale také módní doplňky – například artefakty závěsků, náramky nebo ozdobné kroužky, či nádoby ve tvaru etruské boty se vzhůru vytaženou špičkou, jaká byla nalezena zde.

Co se skrývalo pod zeminou?

Ale vraťme se k „našemu“ výzkumu. Jak jsme již uvedli, průzkum probíhal v areálu developerského projektu společnosti Central Group Letňanské zahrady a byly při něm odkryty dva bohatě vybavené hroby příslušníků tehdejší vládnoucí vrstvy, „knížat“.

První z hrobů o rozměrech pět krát tři metry byl opatřen čtyřmi kůlovými jámami v rozích (kůly zajišťovaly kvalitní podepření hrobu) a byl v něm pohřben jedinec na voze. Z vozu se zachoval potah a čtyři okovaná kola se zdobenými náboji, řetězy a ozdobné prvky řemení koňského postroje.

Hrob byl navíc vybaven sadou jedenadvaceti keramických nádob různých velikostí, a to od miniaturních pohárků přes malované mísy a talíře až po větší zásobnici a velkou bronzovou nádobu. Pohřebný byl oblečen do šatů sepnutých pod krkem sponou zhotovenou ze tří bronzových a jednoho jantarového kroužku. V hrobě byly dále nalezeny části těl skotu, vepře a ovce nebo kozy. Zvířata byla pravděpodobně naražena na dlouhých železných rožních a byl k nim přiložen železný sekáč.

I laik z výčtu pochopí, že se jednalo o vysoce postaveného jedince pochovaného s věcmi, které byly součástí jeho života a odpovídaly jeho postavení a jež měl mít „k dispozici“ i po své smrti.

I v druhém hrobu byly zbytky vozu

Druhý nalezený byl pohřben v hrobové jámě s podobnými rozměry jako první, ovšem bez nosných rohových kůlů. Mrtvý muž ležel na desce ze dřeva, okované železnými plechy. Potah z předchozího hrobu pravděpodobně nahradil zdobený bronz. I v této jámě byly objeveny součásti koňského postroje. U východní stěny hrobu stála řada sedmnácti malovaných nebo tuhovaných (ozdobených grafitem) nádob, které byly seřazené podle velikosti, za nádobami byly uloženy části kosterních pozůstatků malého skotu a prasete. Ani v tomto případě nechyběl porcovací nůž. Zemřelý byl pohřben se svou zbraní – kopím se železným hrotem. Součástí nálezu byly také bronzové náramky na pravé ruce mrtvého, bronzová tyčinka a jantarový kroužek, které původně sloužily k sepnutí oděvu. Za hlavou muže byly položeny dvě keramické koule.

Ačkoliv hroby z této doby bývaly opatřeny kamenným mohylovým násypem, v Letňanech se takový násyp nezachoval. „Oba hroby poskytují bohatý materiál pro další bádání nejen nad pohřebním ritem tehdejších místních vládců, ale i nad obchodními styky - bronzová nádoba pochází pravděpodobně ze Středomoří, jantarové kroužky z Pobaltí, a nad mocenským uspořádáním v širší pražské oblasti. Severovýchodní okraj dnešní Prahy s hradiskem v Bohnicích a knížecími pohřby v Letňanech byl dostatečně vzdálen od knížecích pohřbů v Bubenči s hradiskem v Šárce a Střešovicích na opačném břehu Vltavy, mohl tedy tvořit jiné „knížectví,“ doplnila informace o nálezu doktorka Frolíková.

Text Milan Čmelík (s využitím podkladů poskytnutých AÚ AV ČR)

Fotografie a kresba archiv Archeologického ústavu AV ČR

Zdroj: letnany.cz